Nebeská brána

Je to už nějakou dobu, co nám nezbývalo nic jiného než ovce vypouštět z elektrického ohradníku ven. Nepršelo a tráva nerostla. A každé tři-čtyři dny ohradník přendavat je prostě moc. Krásně si zvykly, že když člověk přijde, otevře jim, vyběhnou ven a večer se zas sami vrátí a člověk jen zavře a pustí ohradník. Pak člověk odjede na závody a když se vrátí tak se dozví, že se zas jedna zamotala do puštěného ohradníku. Naštěstí se našla hodná duše, která ovci nebo berena (nevíme) vysvobodila. Ohradník to má ale zas na kousku za sebou. No nic stejně jsme je chtěli pustit na celou pastvu. Nicméně to znamená udělat bránu do dvora a doplnit ohradu na zahradu. Přeci jen je chceme vypustit jen na pastvinu a ne všude. Materiál byl už navezen a tak jsme se v pátek pustili do betonáže držáků sloupků a v sobotu, pravda ještě ne do úplně zatvrdlého betonu pak sloupky upevnit a stále dál. Výsledkem pak je brána mezi dvorem a pastvinou vzadu u stodoly. Ještě jí čeká dodělat zavírání, příčné prkna, aby držela křídla tvar a nepadala uprostřed dolů a pak ještě finále v podobě barvy. Nicméně to je jen první vlaštovka. Následuje řádné doplnění ohrady a ne jen tak tam naházet prkna jako jsme to udělali dnes a pak ještě stejně zaplnit místa, kde kdysi spadla zeď a na konec zazdít pár menších děr ve zdi směrem k silnici. Do sněhu práce dost a dost.