Zámek

Dvůr v Lužcích byl po staletí majetkem malostranského kláštera sv. Tomáše – augustiánů poustevníků. Klášter jej koupil v roce 1370, kdy již vlastnil v Lužcích některá jiná popluží. Od roku 1411 byl dvůr zastavován a do majetku kláštera se vrátil v 17.století. Zámek spíše obytný panský dům, sloužící jako občasná rezidence svatotomášského převora, stojí v čele dvora u návsi. Jde o jednoduchou barokní obdélnou patrovou stavbu, tvořící typické vybavení dvorů velkých klášterů. Ze středu návesního průčelí vystupuje výrazný pětiboký rizalit zámecké kaple sv. Michaela archanděla. Zámek náleží typu barokních obytných staveb, zpravidla trojtraktové dispozice, uplatněnému u drobných zámeckých sídel a far. Drobná zámecká sídla obdobného řešení pak zpravidla doplňuje kaple umístěná ve vazbě na střední chodbu. Zámek v Lužcích si po velkých úpravách na sklonku 19. a počátku 20. století a utilitárních zásazích ve druhé polovině 20. století zachoval minimum starších detailů. Na fasádách jsou to zejména zbytky červeně malovaných lezen s voutovou výplní koutů na nádvorním průčelí a zbytek otisku šambrány s lištou v patře nádvorního průčelí. V interiéru se lépe dochovaly konstrukce v jižním traktu - v přízemí valená klenba s pětibokými výsečemi, v patře dvojice místností se štukovými zrcadly vrcholně barokního charakteru. V místě narušeného stropu je ve středním traktu u kaple patrná stropní konstrukce s překlápěným záklopem. Kvalitní portálový oltář kaple byl pořízen zřejmě nejdříve kolem poloviny 18. století. Severní trakt, schodiště, krov včetně krovu nad kaplí s lucernou jsou výsledkem novodobých úprav, ze kterých se zachovalo několik dveří. Vzhledem k dochovaným konstrukcím a detailům lze předpokládat, že zámek byl postaven, případně radikálně přestavěn v době kolem poloviny, případně až v průběhu třetí čtvrtiny 18. století. Poznání stavebních dějin budovy může prohloubit pouze podrobný stavebě historický průzkum.

Stav v době odkupu současným vlastníkem:
Budova zámku je poznamenána dlouhodobou neúdržbou a nekvalitními opravami. Nejvíce narušena je oblast úžlabí za jehlancovou střechou kaple a vlastní krov kaple s lucernou. Sloupky lucerny, nesoucí i krokve se boří do silně narušeného roštu vazných trámů nad klenbou kaple. Lucerna je výrazně vykloněna a střecha deformována. Ohrožena je i klenba kaple. Stav úžlabí za střechou poznamenalo i osazení výrazně poddimenzované pozednice. V důsledku protékání srážkové vody došlo k výraznému narušení stropu před kaplí. Narušené fasády jsou výrazně zjednodušeny.
Fotogalerie z roku 1999