Ovce na výletě

Kozy utíkají, ale že ovce ? To bylo překvapení. Zjistili jsme, že na pastvině je jen beran a ovce nikde. Pastvina prázdná, pytláci to nebyli, ale ukázalo se, že po uzavření možnosti výletů do dvora ovce začali hledat cesty ven jinudy. Našli jsme cestičku skrz spadlou zeď ke koním, našli jsme cestu ven skrz neprostupné křoví a všude zbyly jen chomáče chlupů. Ovce prostě fuč. Dny života berana se tak začali rychle naplňovat. Když nejsou ovce na co nechávat přes zimu berana. Za dva dny po zjištění že jsou fuč, jsme se šli podívat na střechu zvenku a přitom jsme se rozhlédli po kraji. Jaké bylo překvapení, když jsme viděli ovce ve vedlejší vesnici u kravína, resp. u stohu. A tak jsme vzali lano, holinky, Rebeccu dali do péče babičce a vydali se na lov. Po pár pokusech zahnat ovce někam do kouta, uprostřed přírody žádná sranda sehnat kout, se nám podařilo zahnat ovce ke strouze, za ostnatý drát, kterým jsou zde obehnaná pastviska  šípkový keř. A podařilo se jednu ovci chytit do improvizovaného lasa :) A bylo skoro vyhráno. Druhá ovce nás následovala. ušli jsme ae asi 100m a chycená ovce se rozhodla, že dál nejde. A věřte, že přesvědčit ovci, že půjde není žádná sranda. Dalších 50m trvalo dost dlouho a tak jsme dovezli kolečko, ovci dali do kolečka a vzhůru přes pole zpět na zámek. Ovce jsme vypustili na dvůr a nakonec k nim dohnali i berana. Střecha šla na druhou kolej a začala akce obnova zdí a zamezení útěkům, ale to až další článek.