Odešla...

Loučíme se s paní Věrou Gironiovou, maminkou, babičkou, přítelkyní, známou.

Měla sen. Ten sen se jí splnil a my jsme se tu dnes sešli, abychom se na místě tohoto splněného snu s ní rozloučili. Zachránila zámek, komu z nás se to v životě podaří. Vraťme se však na počátek. Narodila se ve Slaném do těžkých poválečných let do rodiny perzekuovaného syna mlynáře, který tak mohl dělat pouze soustružníka a dcery hospodských, která vzdělána školou Baťovou, prodávala obuv. Po střední škole krátce učila, aby následně pokračovala převážně jako administrativní pracovnice. Poté co si na rodičích vydupala svého osudového muže a vdala se, přišel po nějaké době na svět její jediný syn, jehož dětství s ním prožila doma a na chalupě. Už tenkrát položila základy svého snu a s rodinou se z letenského bytu přesunula do rodinného domu v Braníku. V nové době byla nucena začít podnikat a tak šila a prodávala dětské oblečení. Šťastná léta vystřídaly rány osudu, kdy nejdříve odešel její milovaný tatínek a brzy poté i její manžel. Opustila jedno podnikání a vrhla se po hlavě do druhého. Stále však hledala svůj sen a v tomto nelehkém období ho našla. To jí opět naplnilo energií. Bohužel s naplňováním snu přicházeli občas i velké problémy a ty zároveň s přibývajícími léty vedli k problémům se zdravím. Všechny tyto problémy však překonala, aby následně přišla rána nečekaná, která jí upoutala na téměř půl roku na nemocniční lůžko, ze kterého se již nevrátila.

Děkujeme ti za splněný sen. Nezapomeneme na Tebe !