Balíky na místě

Včera jsme úspěšně nabalíkovali. Jak již bylo řečeno 14 balíků. Dnes došlo na vymýšlení dle Nerudovského „Kam s ním“. Na staré matrace dnes máme sběrné dvory. Na seno máme sice špýchar, ale ty balíky do prvního patra opravdu nikdo z nás nehodí. A tak tedy se chvíli přemýšlelo a nakonec skončili balíky u zdi pastviska. Pěkně na trámech, zítra se přeplachtuje a před zimou co zbude tak přes ně se udělá pevná stříška. Ovšem největší oříšek nebyl v tom kam balíky dát, ale jak je tam dostat s prostředky, které byly k dispozici. Nakonec zvítězil starý rám od gauče, vozík šíře 120cm, dvě lana na tahání aut a nakonec i auto. A málem bych zapomněl na dvě cihly, kterými se vozík zakládal. Princip pak už byl jednoduchý. Dobře založit vozík, odpojit od auta, nakonec dát rám od gauče, lana zapřáhnout do balíku a s autem pomalu ujíždět. Balík se pomalu překulí po rámu na vozík, ten nejdříve padne vzad pak vpřed a balík je nahoře. Občas je nutno provést stranovou korekci, ale nakonec jediná těžká práce na tom je, zvednout pak vozík na kouli auta, když je balík úplně vepředu na oji. Toto byl manuál pro 1MP (man power – mužská síla). Pokud je k dispozici minimálně další 1WP (woman power – ženská síla) pak je možno místo lana použít 1MP spolu s 1WP a nakulit balík na vozík ručně. Vozík pak sám, pokud je opravdu dobře založen, padne přímo na kouli a stačí jen zacvaknout. Pokud si ho dobře nezaložíte, asi budete mít v kufru auta díru. My naštěstí vždy dobře založili a tak je auto celé. A tak jezdíte pár hodin po louce a nakonec máte všechny balíky pěkně vedle sebe.